Třetí díl série vás seznámí s tím, jakou nezbytnou péči je třeba věnovat vašim miláčkům v každém věku. Většina zdravých pejsků nepotřebuje nějakou velkou a zvláštní péči. Ale co bychom měli občas zkontrolovat jsou oči, uši, zuby, tlapky.
Oči
U očí si všímáme výtoků, ospalků, zarudnutí, otoky a mhouření víček atd. Při běžných ospalcích stačí na výplach Ophtal či Borová voda, pokud máte podezření na větší problém, raději sami nikdy nic nenasazujte a šupem k veterináři. Špatně zvolený lék do oka („zbylo mi tohle po mém zánětu spojivek, tak to lupnu psovi“) ho může výrazně poškodit a může dojít až k prasknutí, je-li narušená rohovka.
Navíc již použité léky do očí, se znovu nepoužívají! Vyhazují se po 28 dnech od otevření. V případě nouze lze u lehčích zánětů použít Ophtalmoseptonex, pokud ale pes oko opravdu hodně mhouří, či jste si všimli nějaké tečky nebo šmouhy na rohovce (průhledná vrstva oka), tak raději nic a urgentně na pohotovost. Mohlo by se jednat o vřed na rohovce a hrozí prasknutí!
Uši
Do uší doporučuji mrknout 2x týdně, zda se netvoří více ušního mazu. Někteří pejsci s tím mohou mít potíže, pak je rozumné pořídit rozpouštěč ušního mazu (výrobků na trhu je povícero – Nolvasan Otic, Otifree atd.). Tím pak stačí uši 1-2x za 14 dní přečistit. Přípravek nalijete do uší v dostatečném množství (aby pak pěkně „čvachtalo“ při promnutí báze ušního boltce), promnete a počkáte, až pes zatřepe hlavou. Tím on rozpuštěný maz s čistidlem vyklepe na vnitřek boltce a Vy pak vezmete chomáček vaty na prst (nikdy žádné štětičky do uší, špejle atd!!!!) a vytřete prstem tam, kam dosáhnete (boltec a záhyby). Nikdy nestrkejte nic do zvukovodu, to si může dovolit pouze veterinární lékař.
Pokud se Váš pejsek bude o ouška příliš zajímat (drbat, třít o koberec, klepat hlavou), zkuste zvýšit frekvenci čištění ob den. Pokud nedojde do tří dnů ke zlepšení, vyhledejte veterináře, může se jednat o zánět, cizí těleso a další problémy. Samozřejmě, pokud je ouško hodně bolestivé již na jakoukoliv manipulaci, krvácí, či teče hnis, pes nosí hlavu na stranu, tak na nic nečekejte a k veterináři utíkejte ihned.
Zuby
Dalším důležitým prvkem pro Vaši péči budou psí zuby. Je vhodné již od mala navyknout štěně na čištění zubů. Existují zubní pasty přímo pro pejsky (Pozor! Nikdy nepoužívejte lidskou zubní pastu, pes nemá problémy se zubním kazem, ale se zubním kamenem – tím pádem je složení pasty pro psy a pro lidi diametrálně odlišné! A ta člověčí by mohla způsobit pejskovi zažívací potíže), jsou zubní kartáčky na prst (pes je lépe snáší než klasické kartáčky na rukojeti), případně se dají použít měkké dětské kartáčky. Existují samozřejmě různé náhrady čištění jako všelijaké enzymatické plátky, kostičky atd., ale nic nenahradí čištění zubů.
Tlapky
A samozřejmě nebudeme zapomínat na psí tlapky. Polštářky jsou citlivé na horký asfalt, posypovou sůl, snadno se poraní, pořežou atd. Problémy jsou patrné ihned – pejsek kulhá. Je třeba odlišit, zda je na vině „jen“ sůl mezi polštářky, kamínek, žihadlo či je problém na kostech a kloubech. Pořádně prohlédněte tlapky, meziprstí, zkuste, zda není volný nějaký drápek, pokud nenajde nic markantního, a kulhání přetrvává, vyhledejte odbornou pomoc hned. Objevit můžete i výrazný otok, hluboká poranění (bodná, řezná), nalomený dráp – se vším, s čím si nevíte rady, utíkejte na veterinu. Nesnažte se doma zvládat všechno. Končí to pak na mnohem delším a nákladnějším a samozřejmě i nepříjemnějším léčením, když něco zanedbáte, než když přijdete včas.
K běžné údržbě tlapek stačí omýt vlažnou vodou po příchodu z venku, případně namazat Balzámem na tlapky – výborná věc na drobné odřeniny, lehký zánět, ochrana proti horkému asfaltu a v zimě před solí. K použití před, a pak i po vycházce – pomáhá hojit a ošetřovat. Hluboké a hnisavé rány samozřejmě patří do rukou lékaře. Nic nepodceňujte.
Anální žlázy
Občas zaslechnete, že něčí pes musí chodit na „kanálky“, „análky“, „žlázky“, se „zadečkem“ a podobné. Jedná se o anální žlázky, které se nacházejí vedle rekta na pozici 4 a 8 hodinového ciferníku. Jedná se o pachové žlázky, které produkují specifický sekret. Ten je za normálních okolností vytlačován při kálení s bobečkem ven a parfemuje ho. Pokud nám „něco“ nefunguje, či jsou žlázky ucpané (např. po průjmu), dochází k utěsnění vývodu a přeplnění.
Pejsek nám tento problém dává najevo zájmem o svůj konečník – líže se, kouše se do kořene ocasu, „sáňkuje“ – tedy vozí se po zadečku. Pokud si netroufnete na vymáčknutí sami, určitě navštivte veterináře. Pokud problém podceníte a budete čekat, že se to „samo upraví“, pak vězte, že z toho pejsek bude mít pěknou a bolavou polízanici a ošetřovaní je opravdu nepříjemné. Dojde totiž k zanícení žlázek, někdy dokonce i k prasknutí s píštělí vedle konečníku. Nic vábného ani příjemného. Někteří pejsci potřebují vymačkávat žlázky co 4-6 týdnů. Je to individuální. Ale každopádně se musí ošetření řešit hned, jak se pes o tuto oblast začne zajímat!
Srst
Asi budete řešit dilema péče o srst. Jednak kartáčování a jednak koupání. Na krátkosrsté hafany toho platí méně, osvědčil se mi akorát Furminátor (nebo Groominátor), ani speciálními hřebínky a hřebílky se mi naši strakačku nikdy nepodařilo vyčesat. Co platilo na bígla, u stračenky pohořelo – ze srsti to klouzlo bez jediného zachyceného chlupu. Na dlouhosrsté je tento geniální vynález také velmi vhodný. Dají se samozřejmě použít i kovové hřebeny, kartáče atd. Tam by mělo fungovat ledacos.
A co s koupáním? Nepřehánět. Pokud není pes vyválen v něčem hodně „voňavém“ či není od bláta od hlavy až k patě, není třeba šamponování. Většinou stačí omýt vodou „podvozek“, lehce vysušit a nechat doschnout v teple. Krástkosrstý strakáč je „samočistící“, většinou než dojdeme z nějakého blátivého zážitku domu, z čubiny všechno zklouzne a řečíme maximálně utírání pacek vlhkým hadrem. Totéž máme vypozorováno u bígla, takže obecně u psů s krátkou (hladkou srstí). Pokud už budete muset koupat – tak použijte šampon hypoalergenní, kterým se dá koupat i často (veterinář Vám určitě rád poradí, osobně doporučuji např. Dermilen).
Nyní máte doma nachystanou výbavu, máte představu čím chcete krmit a už víte jak o pejska pravidelně pečovat, v příštím díle se dozvíte něco o parazitech a očkování.
Autor: MVDr. Lea Pletichová Wildnerová