Minulý článek se zabýval pravidelnou péčí o psa, tentokrát se dozvíte, co za parazity ohrožuje vašeho chlupáče. Seznámíte se s blechami, klíšťaty a jinými nezvanými hosty. V druhé části se dozvíte něco málo o povinném i nepovinném očkování.
Zevní parazité
Mezi nejčastější patří beze sporu blechy a klíšťata. Proti nim nám funguje mnoho různých přípravků různě. Existují spreje, šampony, obojky a spot-ony. Jak se v tom vyznat? Rozhodně nedoporučuji šampony. Jsou vlastně na nic. Smyjete pouze parazity ze zvířete, ale to, že jich 95% máte v prostředí v podobě vajíček a larviček, tyto přípravky nerespektují. Takže Vám zas všechno na zvíře naskáče zpět a jste tam, kde jste byli. Se spreji je to vesměs to samé – např. Arpalit a spol., když už, tak třeba Frontline nebo Effipro, ty už mají trvalejší účinek – na blechy až 3 měsíce. Ale je hodně důležité správně sprej nadávkovat a aplikovat. Což nám lidé moc nečiní, a pak to nefunguje a vznikají odolné kmeny parazitů.
Ideální jsou asi obojky a spoty (tzv. ampulky či kapičky za krk). Obojek má nevýhodu v tom, že ho zvíře musí mít neustále na sobě, což může být nepříjemné třeba, když s Vámi miláček spí v posteli. Některé jsou dost cítit. Ale zase vydrží většinou celou sezonu, a když koupíte ty správné, tak opravdu fungují. Pozor na levné obojky ze zverimexů – to jsou vyhozené peníze. Doporučuji např. Bolfo, Kiltix, Scalibor.
Asi nejpohodlnější je aplikace ampulek spot-on. Vykápnete celou ampulku (dle hmotnosti zvířete Vám ji veterinář pomůže vybrat) v linii krku a hřbetu do pěšiny na kůži a o nic se dál nestaráte. Jen pozor – nešamponovat, smyjete je, jelikož se tyto preparáty váží na kožní maz. Drží zhruba měsíc. Takže případné koupání naplánovat dle účinnosti. Když zvířeti jen osprchujete „podvozek“ vodou, ampulka drží dále. Zvíře by jen nemělo zmoknout cca první den po aplikaci. Samozřejmě jestli máte psa vodoucha, tak se účinnost obecně snižuje, ale to je i u obojků.
I přes obojek nebo ampulku se může nějaké to klíště zakousnout (to ale většinou jen povrchově a hned umírá, takže není problém s jeho odstraněním a nemusíte mít takový strach z přenosu nákaz). Nikdy klíště ničím nezakapávejte!! Vždy ho vytahujte živé, jinak se začne pod náporem různých olejů a vodiček dusit a „vyplivne“ do rány všechno, co v sobě má včetně borelií a dalších prima zárodků. Nešpeklujte nad tím, jakým směrem točit či netočit. Je to úplně jedno, stačí i vyviklat. Dobrým pomocníkem jsou kleštičky přímo určené na klíšťata – mají jemné ale pevné čelisti a velmi dobře se s nimi pracuje. Až poté, co klíště odstraníte, dobře ranku vydesinfikujte, ideálně nějakým jodovým preparátem.
Nejúčinnější jsou asi v poslední době tabletky. Mohou být na měsíc nebo na tři, na blechy (např. Comfortis), nebo i na klíšťata (Bravecto, Nexgard). Výhodou je, že můžete psa koupat, jak chcete, účinek je stálý. Nevýhodou je to, že se parazit musí nasát trochy krve, aby do sebe dostal účinnou látku. Není však přisátý dlouho, takže riziko přenosu chorob je minimální. Spíše hrozí reakce na kousnutí jako takové, protože tabletka nemá repelentní účinky.
Parazitů zevních je daleko více, ale většina z nich se diagnostikuje poněkud náročněji a také se náročněji léčí – to patří do rukou veterináře – např. ušní svrab (často chyceno od koček), kožní svrab, demodex….
Vnitřní parazité
A když už jsme zmínili zevní parazity, tak jsou na místě i parazité vnitřní. Jedná se o oblé a ploché červy, o jednobuněčné parazity jako giardia a kokcidie a další. Preventivně ošetřujeme pouze proti oblým a plochým červům (škrkavky, měchovci, tasemnice…) – to jsou ty obligátní tabletky 2x ročně (pro psí sběrače různých fujtajblíků i čtyřikrát do roka). Pokud se vyskytnou častější zažívací problémy typu průjmů či hlen nebo kapky krve na bobečku, doporučuji nechat udělat rozbor trusu (koprologické vyšetření) a dle nálezu se pak zvířátko přeléčí právě i proti případně nalezeným jednobuněčným parazitům. Kdo nechce cpát zvíře tabletkami, tak toto vyšetření – je-li negativní, nahrazuje odčervování. Takže se v tomto případě informujte u svého veterináře, zda je schopen tato vyšetření udělat (někteří trus posílají do laboratoří, ale vyšetření je celkem jednoduché, každý by ho měl zvládnout v ordinaci – je k tomu potřeba pouze odstředivka, flotační roztok a mikroskop). Na vyšetření ale nenoste pouze jeden bobeček, parazité se vylučují nepravidelně, takže se musí sbírat několik dní po sobě. Ideálně 5 dní – z každého dne odebrat z bobečku kousek velikosti lískového oříšku, vše skladovat v jedné sklenici a v lednici dole, kde je ovoce zelenina. Na vyšetření donést vše najednou.
Odčervuje se tabletkami, pastami a proti některým parazitům nám fungují také určité “kapičky za krk” (Stronghold, Advocate). Tabletku ani pastu nedávejte nikdy na lačno, vždy před tím dejte pejskovi pár soust jeho bašty, aby nebyl trávicí trakt tolik podrážděn.
Očkování
Z prevencí je tu ještě další důležitá věc – očkování. Očkování se zahajuje již v ranném věku a jeho základ je důležitý pro celý život. Očkování jsou různá, lidé většinou znají „proti chorobám“ (chybně označováno jako trojvakcína, protože dnes je to „dalekovícevakcína“). Tato polyvalentní vakcína pejska chrání proti psince, parvoviroze, infekční hepatitidě, infekční laryngotracheitidě, parainfluenze a leptospiroze. U některých vakcín se může navíc nacházet i koronavirus (vakcína vhodná pro fenky do chovu). To je takový základ, který by každý pejsek měl mít naočkován, protože tyto choroby jsou vesměs smrtelné a neléčitelné.
Dalším základním a hlavně povinným očkováním ze zákona je vakcinace proti vzteklině. Každý pes nad 6 měsíců musí být proti vzteklině očkován. Z dalších možností jsou očkování proti borelioze (vřele doporučuji, promořenost klíšťat u nás je již docela velká), proti tetanu (hlavně pro psy, kteří se budou pohybovat u koní či na koňských pastvinách), proti plísním (řeší se většinou při výskytu patogeních plísní u daného jedince), proti herpesviru (u chovných fen pro ochranu plodů před tímto pro ně nebezpečným virem). Existuje i speciální vakcína do nosu – kapička, proti „psincovému kašli“ (proti bordetele a parainfluenze) – velmi doporučuji u pejsků, co chodí na výstavy, cvičáky, závody a další akce, kde je spousty psích kamarádů a tato choroba se mezi nimi velmi rychle a snadno šíří. Každé očkování má své vakcinační schéma, začíná se s ním v různém věku a různě se přeočkovávají. Potřebné informace se dozvíte u veterináře.
Náš seriál se blíží do finále, už víte jak nachystat výbavu, čím krmit, jakou péči psům věnovat a před jakými parazity a chorobami je třeba vaše miláčky chránit, v příštím předposledním díle přijde na řadů téma cestování a psí lékárnička.
Autor: MVDr. Lea Pletichová Wildnerová