Druhý díl naší série “Štěně – nový člen domácnosti” pokračuje článkem na téma jak a čím zaplnit žaludky chlupatých miláčků.
Dalším koutek v domácnosti by měl být na baštění. Tedy dvě mističky: na vodu a na krmivo. Omyvatelné, stabilní – buď těžká kamenina, nebo širší základna, aby se nic nevylévalo, když nemotorné štěně bude šlapat na okraj. A ideálně s protiskluzovou zábranou, aby pes nejezdil s miskou po celém pokoji. Docela se mi osvědčila i omyvatelná podložka pod mističkami. Přeci jen občas nám miláčci trochu nacintají a když baští jako ta naše, tak sem tam něco vypadává z tlamy nebo to pes vytlačí z misky pryč.
Čím krmit?
Do mističek patří denně čerstvá pitná voda a samozřejmě krmení. Miminka od dobrých chovatelů dostávají domů pytlíček krmení, na které jsou zvyklé. Je na Vás, zda u něj zůstanete či postupně přejdete na jinou baštu. Vždy by to ale mělo být jídlo kvalitní. Já doporučuji superpremiové granulky. Štěňátko tak dostane vše, co potřebuje a nemusíte mít strach, že mu bude něco chybět. Naopak, kdybyste chtěli k takto kvalitnímu krmení cokoliv přidávat (mléko, tvarohy, vejce, maso…), tak tím uděláte akorát medvědí službu. Rozbijete výrobci jeho recepturu (na které dlouho pracoval a vyvíjel ji pro potřeby jednotlivých plemen) a můžete si zadělat na velké problémy u svého zvířátka do budoucnosti (příliš rychlý růst u velkých plemen, kdy ale růst svalů nestíhají kosti a klouby, přerůstání miniaturních plemen, trávicí problémy, potíže s kůží…). Nejvyšší řady rozhodně doporučuji v období růstu (tedy do roka u malých a středních plemen a roka a půl (až dvou let) u velkých a obřích plemen). V dospělosti lze např. z finančních důvodů slevit na třídy střední – tzv. krmiva premiová. Rozhodně nedoporučuji ekonomické třídy. To většinou ani kolem masa nešlo, je to jen tzv. zametená dílna se spoustou soji, soli a dalších nevábných produktů.
Pozor i na konzervy – ty také kupujte vždy jen od kvalitných výrobců, když už k nim musíte sáhnout. Granulovaná strava je však nejjednodušší, nekvasí (pokud nezaléváte vodou), dá se vzít všude s sebou i na výlety a stejně tak potom nebývá problém při přecházení na různé veterinární diety, je-li třeba. Ty jsou vesměs právě v granulích. Samozřejmě existují i dietní konzervičky, ale jsou pak neúměrně dražší.
Jak často krmit?
Miminko, která k Vám jde již domů, je plně navyklé od chovatele na pevnou stravu. Do 2 měsíců krmíme 5x denně, od 2.-3. měsíce 4x denně, od 3.-6. měsíce 3x denně a následně 2x denně. Doporučuji krmení 2x denně i v dospělosti. U větších plemen se tak snižuje riziko přetočení žaludku (nedostane velkou dávku najednou, ale rozděleně) a u menších se sníží překyselení žaludku a následné zvracení šťáv, které hrozí při delší hladovce u citlivých jedinců. Krmení 2x denně neznamená, že budete krmit dvě denní dávky, jedná se o jednu krmnou dávku rozdělenou na dvě části.
A kolik toho krmit? To se vždy dozvíte na pytli s krmením. U kvalitních výrobců tam naleznete tabulku, kde podle hmostnoti zvířete a věku dohledáte, kolik toho má dostat na den. Tuto dávku pak rozdělíte dle potřeby na více částí.
Čeho se vyvarovat v krmení?
Lidé mají pocit, že zvíře strádá, když nedostane něco od stolu. Pokud budete krmit od stolu, zakládáte si na problémy nejen se zažíváním pejska, ale budete válčit s nevychovaným psem, co žebrá a vynucuje si své, když se chcete v klidu najíst – nepodporujte to, vykažte pejska na jeho místo a případné „dobroty“ mu dejte do jeho mističky, až poté, co sami dojíte. Rozhodně nedávejte kosti (ani drůbeží, štěpí se, zapichují do pater, mezi zuby apod.; ani jiné – dochází pak velmi snadno k ucpání a velmi nepříjemnému řešení na veterině, když už to neskončí přímo na operačním stole. V žádném případě nedávejte psovi čokoládu a čokoládové výrobky, je pro psy silně toxická! O slaných, sladkých a kořeněných jídlech se snad šířit nemusím, že rozhodně nejsou vhodná. Stejně tak nedávejte česnek (rádoby se to traduje jako „odčervovadlo“, ale je to omyl a navíc hrozí poškození psích červených krvinek), totéž platí o cibuli. Hroznové víno a rozinky mohou způsobit selhání ledvin a to již v malém množství – takže také zakázané ovoce! Pozor na vnitřnosti jako játra, slezinu a obdobně i mléko – způsobují průjmy! Stejně tak nekrmte psa kočičími granulemi (a naopak) – obě zvířátka mají odlišné nutriční potřeby a krmivo určené jinému druhu je zcela nevhodné.
Na 3. strakatém srazu jsme měla přednášku na téma Výživa a Toxické látky – takže se můžete inspirovat i zde.
Co tedy použít za pochoutky, když potřebujete zvířátko odměnit?
Na trhu je spousty možností. Ty je třeba vybírat s ohledem na účel odměňování (asi nepotáhnete sušené ucho na cvičák jako odměnu za cvičení), preferenci chuti Vašeho mazlíka a v neposlední řadě i bezpečnost a kvalita. Některá zvířátka mají citlivější zažívání, tak je vhodné (samozřejmě i pro ostatní) vybírat pochoutky kvalitní a pro „citlivky“ vycházející z jehněčího, lososa, kachny atd. tedy dietnějšího masíčka.
Příliš nedoporučuji dětské piškoty, je to pro pejska příliš sladké, stejně tak jsou nevhodné kousky uzenin a dalšího lidského jídla. Pořizujte raději přímo pochoutky určené pro pejsky. Existují i pochoutky určené jak pro pána, tak pro psa, vycházející z filozofie, že pán baští vždy to lepší (aspoň dle hafana) – tyto pochoutky opravdu může baštit i páník, jsou určeny i pro citlivé psy a psy se sklonem k obezitě, kteří by moc pochoutek rozhodně baštit neměli. Pro výchovu štěněte budou pamlsky důležitou součástí. Pro výcvik venku doporučuji pochoutky, které se pohodlně vejdou do tzv. pamlskovníku (což je pytlík na zavěšení na opasek).
Doplňky stravy, ano nebo ne?
Doplňky stravy jsou také dobrá věc. Ale nic se nemá přehánět. Pokud krmíte kvalitní baštu, zapomeňte na nejrůznější vitamínové preparáty, hrozilo by předávkování některých vitamínů, zejména těch rozpustných v tucích – A,D, E, K – ty se nemají jak z těla vyloučit.
Výjimkou jsou preparáty např. na srst s vitaminem H (biotin), ten lze dle potřeby (např. v období zvýšeného línání, potížemi se srstí, po doléčení kožních chorob atd.) určitě použít. Větinou jsou tyto preparáty kombinovány se zinkem případně esenciálními mastnými kyselinami.
Další preparáty, co stojí za zmínku jsou chondroprotektiva. Určitě jsou užitečné. Pokud ale krmíte kvalitní granulky, většinou tam již nějaký přídavek chondroprotektiv je obsažen, hlavně pak v seniorských. Tyto preparáty se dají používat v období zvýšené zátěže na klouby (agility, závody…), po úrazech pohybového aparátu, u dospělých a starších i preventivně např. 2 kůry ročně (jaro, podzim). Pokud je již diagnostikován nějaký problém na kloubech (artroza, DKK, DLK, luxaca patelly), je vhodné podávat tyto přípravky celoročně. Na trhu je spousty možností, záleží spíš na Vaší a psí preferenci, zda je pro Vás pohodlnější tabletka, prášek či sirup.
Existují i další doplňky, například na zoubky – různé gely, co se právě mohou přidávat i do jídla (Orozyme), nebo sypké preparáty (Plaque Off) na změkčení a odstranění plaku. Žádné z nich však nenahradí kartáček, zubní psí pastu a pravidelné čištění.
Nyní už máte doma určitě nachystanou výbavu, máte představu čím chcete krmit a příště budete mít možnost rozšířit si obzory v pravidelné péči o psa.
Autor: MVDr. Lea Pletichová Wildnerová